1900 - 1952

1900/01 - zapsáno 250 žáků, hospodářská škola („pokračovací kurs“) probíhala od 2.11.1900 do 29.3.1901 a měla 36 „chovanců“, 29 „již škole odrostlých, 9 vyšlo ze školy obecné“

V dalších desetiletí zaznamenává kronika postupný úbytek žactva, a to z 230 ve škol. roce 1901/02 po 189 ve škol. roce 1910/11.

1914/15 - poprvé proběhl „Dětský den“

1918/19 - „třídy přeplněny“, poté však pozvolný úbytek dětí pokračoval, byť v roce 1920 musela být podána žádost o zřízení pobočky pro III. ročník, který měl 88 dětí - pobočka však byla povolena až o dva roky později - a hned nato znovu příkazem Zemské škol. rady z 30.1.1923 čj. I.1815 zrušena

1925/26 - škola dostala od ministerstva orby 1 000 sazenic moruše „pro rozvoj hedvábnictví“

1926/27 - „Národní svátek 28. října slavila škola společně s Těl. Jed. Sokolem. Toho dne měl se konati velký průvod obcí. Poněvadž bylo mnoho bláta, odbyla se oslava uprostřed vsi...“, ministerstvo školství povolilo „začátek vyučování od 8 1/2 hod.“

1927/28 - „Mikulášská slavnost (uvedena poprvé) spojená s nadílkou byla konána v pondělí 5. prosince ve III. třídě... 31.3. konána (rovněž poprvé) Mírová slavnost Čs. Červeného Kříže...“

Ve dvacátých letech bydleli někteří učitelé ve škole - např. učitelka II. třídy Marie Drahá, řídící Josef Míka měl v 1. patře byt 3+1, jiný učitel obýval i podkrovní světničku na půdě. Čas od času byly zaznamenány i rozmíšky vyučujících „kvůli bydlení“ - v květnu 1936 dokonce i o „pokojík pod schody bez všeho příslušenství“, někdy naopak obec sama neumožnila užívání bytu učiteli ženatému...

1929/30 - „...odebíráno 7 výtisků Od stříbrných hor... v listopadu dokončena kanalizace školy, takže není třeba močůvku vyvážeti, definitivně zmizel ze školní budovy onen morový zápach“, poprvé uveden zdravotní stav žactva - „méně uspokojivý“ (v dalších letech někdy „krajně nepříznivý“ až „dobrý“, „od 21. května do 24. června prováděli učitelé zdejší sčítání zemědělských závodů...“, o prázdninách, od 3. do 7. srpna, pobývala ve škole kolonie Sokol z Nuslí, a to 3 vedoucí, 2 kuchařky a 25 „káňat“ ve věku 10 - 14 let - podobně tomu bylo i po několik dalších let. (Dne 23.3.1930 povolila MŠR „Zemské prázdninové péči 2 třídy II. a III. v 1. poschodí na dobu 5ti neděl od 1. července do 8. srpna. Tato musí ručiti za místnosti aby byly odevzdány v pořádku...“)

1931/32 - „Nákladem okresní komise pro péči o mládež v Dobříši podělovány chudé dítky každý den v poledne vyjma čtvrtka a neděle teplou polévkou. Stravování tohoto účastno bylo třicet velmi chudých dítek...“ (Místní školní rada ostatně každoročně pořizovala chudým dětem sešity, tužky, pera a další školní potřeby.)

1934/35 - stoupl počet žáků ze 132 na 154 (z toho 75 chlapců). Poprvé se vyučovalo - vedle římskokatolického náboženství i náboženství československé. „O prázdninách zbourány staré chlívky... oplocena zahrada a zřízena zahrádka před školou...“ Také postesk kronikáře: „I mnozí zámožnější rodiče nechtějí koupiti svým dětem čítanek... TJ Orel zakoupila z výtěžku vánoční besídky 15 katechismů, které darovala škole, protože ani katechismů nechtějí rodiče dětem zaopatřiti... “

O prázdninách v roce 1937 proběhla - po ročních přípravách- generální oprava školy (např. 34 nových oken). Všechny práce byly zadávány výběrovým řízením, celkové náklady - včetně zřízení samostatné kuchyně - činily 13 150 korun, střecha však zůstala i po několik dalších let bez okapů...

Ani v této minulé době nechybějí postesky na chování některých dětí. V zápise ze schůze MŠR 14.10.1936 je uvedeno: „Na všeobecnou stížnost proti žáku 2. tř. H.J. (bije děti, nadává dospělým,vyhrožuje) usneseno pozvati jeho otce před členy m. š. r...“

Poté až do roku 1940, kdy končí, uvádí kronika sice dary od příznivců a změny na učitelských místech, povětšině ale spíše události politické. Z 24. října 1938 je zápis o tom, že „stihlo def. říd. učitele neštěstí. Následkem ustavičných změn ve veřejném životě raněn byl mrtvicí na pravou polovinu těla...“, z 21. května 1939 pak, že „ustaveno bylo na škole Rodičovské sdružení... které nenalezlo přes všechna doporučování u obyvatelstva žádného pochopení...“

V roce 1940 „z bývalé kuchyně zřízena výdejna potravinových lístků, což ruší vyučování...“ A existence loutkového divadla, jež se ještě téhož roku podařilo zřídit, neměla dlouhého trvání.

Místní školní rady byly zrušeny k 10.12.1943 a jejich povinnosti přešly na starosty obcí: v Rosovicích převzal veškerou agendu i hotovost 15 834 K starosta Fr. Štefan, 13.2.1944 pak Ant. Petřík.